Rubrika: Aktuality

Dne 30. 1. 2026 se konal tradiční den otevřených dveřích tentokrát v budově FJFI v Trojanově ulici. Stánek katedry jaderné chemie se těšil velkému zájmu. Reprezentanti katedry z řad studentů seznámili zájemce s informacemi o studiu a přidali i zajímavosti ze studentského života. Součástí připravené prezentace byly také zajímavé luminiscenční experimenty. V rámci série odborných minipřednášek vystoupil Ing. Filip Babčický s příspěvkem o urychlovačové hmotností spektrometrii a přiblížil tím experimentální činnost, která probíhá na katedře jaderné chemie.

Ve dnech 10.-12. 12. 2025 se konal 25. ročník tradičního Mikulášského setkání v Brně (FEKT, VUT). Setkání se mimo jiné účastnila řada studentů z katedry jaderné chemie, kteří zde prezentovali výsledky svých prací. Bc. Barbora Brzková se umístila na prvním místě soutěže o nejlepší bakalářskou práci. Gratulujeme!
V rámci setkání proběhla návštěva školicího střediska ČEZ, ve kterém se odborně vzdělávají a připravují budoucí pracovníci jaderných elektráren.

Studiem chemie supertěžkých prvků a jejich homologů se na KJCH zabývá skupina ASHES (Aqueous chemistry of SuperHeavy ElementS). Mezi její aktivity patří i spolupráce v mezinárodním seskupení NUSTAR (NUclear STructure, Astrophysics and Reactions), konkrétně v sub-kolaboraci SHE (SuperHeavy Elements). Tyto aktivity jsou zaštítěny mezinárodní infrastrukturou FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) budovanou u německého Darmstadtu. V rámci této spolupráce byla v Praze ve dnech 29. září až 2. října uspořádána konferenčně-workshopová událost NUSTAR Week 2025, za jejíž organizaci stáli: Pavel Bartl (KJCH ČVUT), Jan John (KJCH ČVUT), Vratislav Chudoba (Slezská Universita v Opavě/IFJ PAN Kraków) a Alexander Herlert (FAIR).

Součástí NUSTAR Week 2025 byly kromě několika bloků plenárních přednášek také meetingy a workshopy některých podskupin kolaborace NUSTAR. Celkem se NUSTAR Week 2025 zúčastnilo 129 účastníků ze 44 různých institucí a 21 různých zemí světa. Katedru jaderné chemie kromě organizátorů reprezentovali i mladí vědečtí pracovníci, fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou děkan Václav Čuba. Program, včetně abstraktů většiny příspěvků je dostupný na stránce události.

Ve dnech 23. a 24. června 2025 proběhlo první setkání vědců z Katedry jaderné chemie ČVUT, PSI/ETH Zürich a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR ke společnému mezinárodnímu projektu ELCHOR (ELectroChemistry with HOmologs of Roentgenium), který byl přijat ve výzvě SNSF a GA ČR typu Lead Agency v rámci iniciativy Weave. První den tým navštívil všechna pracoviště relevantní k řešení projektu, tedy Laboratoř chemie homologů supertěžkých prvků, cyklotron U–120M a laboratoře ÚFCH JH a KJCH ČVUT, a pak zasedl ke společné neformální večeři. Druhý den proběhl Kick–off meeting, při kterém došlo k hlubší koordinaci řešitelského týmu před samotným začátkem projektu, který bude trvat 3 roky počínaje 1. 7. 2025. Součástí projektových týmů je 5 odborných pracovníků, 1 postdoc, 1 technický pracovník a 3 doktorandi. Hlavními řešiteli projektu jsou Ing. Pavel Bartl, Ph.D. (KJCH ČVUT) za českou stranu a Patrick Steinegger (PSI/ETH) za švýcarskou stranu.

Mezi letošními laureátkami Ceny Henriho Becquerela v oblasti jaderného výzkumu jsou i dvě absolventky studia jaderné chemie na naší katedře. První místo získala Ing. Barbora Sedmidubská, Ph.D. se svojí disertační prací The role of the low-energy electrons in the process of radiosensitization (Role nízkoenergetických elektronů v procesu radiosensitizace), kterou vypracovala na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a na Institut de Chimie Physique v Paříži, kde studovala doktorát ve formě cotutelle na Université Paris-Saclay. Cenu za třetí místo si odnesla Ing. Miriam Mindová se svou disertační prací Applications of iodine isotopes analysis to nuclear forensics (Využití stanovení izotopu jódu v oblasti jaderné forenzní analýzy). Moderátorem celé akce byl nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987 prof. Jean-Marie Lehn.
Oběma absolventkám gratulujeme a přejeme mnoho dalších nejen vědeckých úspěchů.

Foto: Eva Kořínková, Jaroslav Sedmidubský a Michaela Šípková

Několikatýdenní kurz pořádaný Intercontinental Nuclear Institute (INI) je zaměřený na zážitkové vzdělávání v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti jaderné energetiky s účastní odborníků z mnoha oblastí např. fyziky reaktorů, konstrukčních materiálů, plánování, licencování i provozu jaderných zařízení, managementu, ekonomiky, bezpečnosti a ochrany, detekce ionizujícího záření nebo dozoru nešíření jaderných zbraní. Více informací na stránkách kurzu.
Termín podání přihlášky je 30. 6. 2025.

RNDr. Jarmila Prášilová, CSc.
(24. 5. 1934 – 23. 3. 2025)

RNDr. Jarmila Prášilová, CSc. byla jedním ze dvou prvních pracovníků přijatých 1. 9. 1957 na o šest měsíců dříve zřízenou Katedru jaderné chemie (KJCh) na Fakultě technické a jaderné fysiky (FTJF) University Karlovy v Praze (UK). Spolu s ní byl na KJCh přijat budoucí profesor, absolvent analytické chemie na UK, Jaromír Růžička, dřívějšími členy katedry byli pouze pracovníci přijatí na FTJF ještě před zřízením KJCh – budoucí profesoři František Běhounek a Vladimír Majer a budoucí docenti Alexander Gosman a Adolf Zeman.

Jarmila Prášilová byla absolventka oboru Fyzikální chemie na UK. Ve své vědecké práci se věnovala především separaci radionuklidů s využitím iontovýměnných i jiných metod. V roce 1968 obhájila kandidátskou práci a také získala titul RNDr. Byla součástí týmu, který pod vedením Jaroslava Růžičky zdokonalil radioanalytickou metodu izotopního zředění zavedením substechiometrického principu tak, že výsledkem bylo ocenění kolektivu státní cenou za výzkum v roce 1965. Významný mezinárodní ohlas si získaly i práce realizované pod vedením prof. Jiřího Starého zaměřené na vývoj metod pro separaci anorganických forem rtuti od methylrtuti, které byly využity zejména v projektech Mezinárodní agentury pro atomovou energii zaměřených na hodnocení kontaminace spojené s Minamatskou nemocí.

V pedagogické práci byla jejím prvním úkolem na KJCh příprava praktik z mikrochemie a radiochemie, která posléze řadu let vedla. Úspěšně vedla řadu diplomových prací a postupně přednášela několik chemických disciplín. Zkušenosti z dlouholetého vedení praktika předala svým následovníkům, kteří je postupně předávali dalším generacím studentů. I nejmladší generace současných členů i všech absolventů katedry je tedy – byť jen zprostředkovaně – ovlivněna širokými znalostmi a schopnostmi Jarmily Prášilové.

Jarmila Prášilová odešla do důchodu v roce 1993, s katedrou ale zůstala nadále v kontaktu, ať již jako častá účastnice seminářů pořádaných KJCh spolu s odbornou skupinou Jaderná chemie České společnosti chemické (po boku svého manžela, radiačního chemika RNDr. Zdeňka Prášila, CSc.), nebo při pořádání mezinárodních radiochemických konferencí série RadChem.

Čest její památce!

Nově mohou i studenti programů Jaderná chemie v rámci programu Erasmus+ navštívit i University of Oslo (Norsko). Studenti si mohou vybírat předměty s chemickým zaměřením přesto, že oblast chemie není jmenovitě uvedena v uzavřené dohodě. Katedra jaderné chemie s UiO dlouhodobě spolupracuje v rámci vědeckovýzkumné činnosti v oblasti studia supertěžkých prvků. Prof. Jon Petter Omtvedt (Department of Chemistry) se pravidelně účastní každoročních kampaní na cyklotronu v Řeži u Prahy.
Další novou destinací bude University of Helsinki (Finsko). Právě probíhající jednání katedra jaderné chemie iniciovala na základě dlouhodobých dobrých vztahů s oddělením radiochemie.

Mezi laureáty Ceny Neuron za rok 2024 je Dr. rer. nat. Martina Benešová Schäfer, Ph.D., absolventka oboru jaderné chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Podstatnou část svého studia jaderné chemie strávila i na katedře jaderné chemie v rámci dlouholeté spolupráce FJFI a PřF UK při výuce studentů.
Dr. rer. nat. Martina Benešová Schäfer, Ph.D. se věnuje výzkumu a vývoji radiofarmak v Německém Centru pro výzkum rakoviny v Heidelbergu. Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v oblasti medicína získala za svůj významný podíl na vývoji radiofarmaka určeného pro léčbu rakoviny prostaty.
Gratulujeme a přejeme mnoho dalších nejen vědeckých úspěchů, které jsou inspirací pro budoucí generace výzkumníků.
Medailonek laureátky na stránkách nadace Neuron.
Foto: Nadace Neuron