21. 6. 2024
vedoucí Oddělení konce palivového cyklu a radioaktivních odpadů, Ministerstvo průmyslu a obchodu
2014: absolvent bakalářského studijního programu Aplikace přírodních věd obor Jaderně chemické inženýrství
2016: absolvent navazujícího magisterského studijního programu Aplikace přírodních věd obor Jaderná chemie
2024: absolvent doktorského studijního programu Jaderná chemie
Nebyl jsem nějaký velký fanda Marie Curie Sklodowské, Glenna Theodora Seaborga, či Georga de Hevesyho. Ani jsem nebyl vášnivý čtenář sci-fi literatury od Františka Běhounka. A přesto jsem se stal jaderným chemikem nebo právě proto?!
Katedru jaderné chemie jsem poprvé zaznamenal při dni otevřených dveří rok před mým nástupem na Jaderku (2011) a musím Vám říci, že rozhodnutí se věnovat chemii právě na ČVUT jsem nikdy ani na chvíli nezalitoval. Tehdy mě provedl jeden ze studentů katedry po celém třetím a čtvrtém patře Břehovky, dnes už je tento bakalářský student, Petr, panem docentem. Pohlédnu-li zpátky na své začátky na Jaderce, je až neuvěřitelné, jak dávno to je; za svůj život jsem nestrávil nikde jinde více svého času, jako právě tady! Odtud jsem si odnesl nejen skvělé znalosti a schopnost kritického myšlení, ale i spoustu vzpomínek, skvělých zážitků, přátel a v koncích svých studií i obrovskou dávku pokory! Za to vše, budu všem na katedře i mým souputníkům vděčný a chtěl bych jim všem takto poděkovat! Mě k studiu jaderných věd a se zájmem o Jaderku přivedlo setkání s Františkem Janouchem.
Od narození jsem Pražák, studoval jsem na všeobecném čtyřletém gymnáziu v Praze a jak to tak u gymnazistů a Pražáků bývá, někteří opravdu do poslední chvíle netuší, kam se jejich cesty po maturitě uberou. Neplatí to tak samozřejmě u všech, abych se někoho nedotknul! Já jsem si v rozhodném období řekl, že chci studovat chemii, protože to nebylo chvilkové pobláznění ze střední. Jednoduše jsem volil mezi zájmem a tím, co mi šlo nejlépe, tedy chemií a matematikou. Zklamaným profesorům, vyučujících humanitní předměty se tímto omlouvám, že jsem je mystifikoval. Matematika je jazyk, ke kterému si každý na Jaderce dříve či později najde svou cestu! Nebo ji nenajde a najde štěstí jinde. Matematika je nástroj, který nám pomáhá exaktní vědy chápat, ale rovněž i predikovat chování okolí, v kterém se pohybujeme. Chemie je to prostředí, které nám dává chuť se učit novým věcem, ač zrovna v jaderných vědách není vždy nejjednodušší tyto zákonitosti pozorovat. Ionizující záření a jeho využití v chemických procesech nelze jednoduše detekovat zrakem, čichem ani sluchem; zároveň bych nikomu nedoporučil jej detekovat chutí či hmatem. Přesto všichni jaderňáci instinktivně cítíme, že je v něm mnoho energie a náboje, který zvídavé duše přitahuje.
Za mých začátků první dva roky bakalářská výuka chemických oborů probíhala převážně na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy na Albertově, aktuálně se hovoří o přenosu výuky k nám. V těchto snahách držím všem na katedře i budoucím studentům palce, aby to vše dobře dopadlo! Střídání Albertova s matematikou a jazyky na Trojance, resp. Mechaniky a Elektřiny a magnetismu na Břehovce měly za následek, že chemici chodili pozdě všude a vždycky! 🙂 Možná některé překvapí, že do kontaktu s jadernou chemií se musíte probít až do čtvrtého semestru. Chemická termodynamika a Obecná chemie byly první předměty, které jsem na katedře absolvoval. Prvotní kontakt s katedrou však proběhl jinak, když jsem se jal organizace katedrálních výletů v rámci Klubu studentů jaderné chemie, do kterých mě částečně namočil student Kamil Vavřinec. Nezapomenu, když jsem na chodbě třetího patra Břehovky potkal pana docenta Šebestu, který mě lákal na výlet katedry, protože jej organizuje nějaký aktivní student bakalářského studia; tehdy ještě nevěděl, že mluví o mně.
Studium na Jaderce se jednoduše stalo součástí mého života víc, než bych si mohl asi na jiné škole vůbec představit! Ostatně volný čas s univerzitou je možné strávit i jinými způsoby – víkendovka, Bažantrikulace, Fúze s divadelní hrou, sportovní den, Noc na Jaderce a takto bych mohl pokračovat ještě dlouho. Celá fakulta si mě může pamatovat spíše jako herce na Fúzi (2014 a 2015), zakladatele zmrzlinářské tradice při chemickém stánku na Noci na Jaderce či dnu otevřených dveří, či jako senátora Akademického senátu fakulty (2016-2019). Podílel jsem se v minulosti jak na propagaci katedry, tak i studijního programu na stránkách Jaderky.
Abych nemluvil pouze o volném čase a mimostudijních aktivitách, musím zdůraznit, že studentům na katedře jaderné chemie se otevírá brána do světa vědy a základního i aplikovaného výzkumu už v raném počátku studia, při velkém zapálení již v rámci středoškolské odborné činnosti. Má brána se otevřela účastí na velké Radiochemické konferenci v Mariánských Lázních v květnu 2014, na jejíž organizaci se podílí celá katedra a kde se každý 4. rok schází více než 300 odborníků z různých koutů světa! Krátce na to, jsem po odevzdání bakalářské práce, za kterou jsem obdržel cenu ÚJV Řež a České nukleární společnosti, měl možnost svou práci poprvé sám prezentovat na 14. Mikulášském setkání Mladé generace ČNS v Brně. Díky tehdejšímu vedoucímu katedry, prof. Johnovi, jsem se nachomýtnul i k organizaci 68. sjezdu chemiků České společnosti chemické v roce 2016, od té doby jsem zde zanechal svůj rukopis tvůrce webových stránek společnosti. Již tehdy proběhly první zahraniční zkušenosti, na konferencích či účastí v zahraničních projektech. To už jsem dávno působil jako vědecký pracovník v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži (ÚJV Řež, a.s.), kde jsem zpracovával svou diplomovou práci.
Během magisterského studia jsem absolvoval mnoho volitelných předmětů v oblasti migrace radionuklidů v životním prostředí, které jsem se věnoval od bakalářské práce. Na diplomovou práci jsem navázal Doktorským studiem, rovněž v Řeži. Má oblast výzkumu zasahovala do podpory bezpečnostního hodnocení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva s důrazem na studium přírodních a inženýrských bariér tohoto úložiště; téma disertační práce směřovalo rovněž i do oblasti provozovaných úložišť radioaktivního odpadu.
V Řeži jsem se věnoval jako spoluřešitel několika zakázkových listů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v rámci projektu Výzkumná podpora pro bezpečnostní hodnocení hlubinného úložiště; zároveň jsem se podílel na řešení projektů Technologické agentury ČR a v rámci evropského projektu CEBAMA (Cebama Based Material). Ke konci roku 2019 jsem dospěl k závěru, že zkušenosti, které jsem studiem Jaderky získal, bych mohl zúročit i jinde a našel jsem si novou životní výzvu, která by posouvala stav přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v ČR. Proto jsem využil příležitosti a přihlásil jsem se na otevřenou pozici vedoucího Oddělení radioaktivních odpadů, dnes Oddělení konce palivového cyklu a radioaktivních odpadů, na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), které plní funkci gestora v oblasti jaderné energetiky a jako zřizovatele Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Již tehdy jsem měl úspěšně za sebou doktorské státnice. Po nástupu na MPO jsem pokračoval v doktorském studiu dálkovou formou. Ve stejném roce jsem se zapojil do tzv. Poradního panelu expertů jako člen, který prošel celý proces hodnocení potenciálně vhodných lokalit pro budoucí vybudování hlubinného úložiště v ČR, na jehož závěru došlo k doporučení čtyř perspektivních lokalit pro navazující geologické práce k výběru finální a záložní lokality.
S prvním rokem na MPO do všeho mj. vstoupila i pandemie nemoci COVID-19, tedy ne vždy má pracovní činnost přímo souvisela s tím, čemu jsem se do té doby věnoval a přiznám se, že dálkově dělat doktorské studium nebylo zrovna jednoduché na time-management a několikrát jsem přemýšlel, že snahy o absolvování dříve či později vzdám.
Pohledem o pár let vpřed, píše se rok 2024, na MPO působím již více než čtyři roky; mám za sebou první úspěšnou hodnotící misi českého programu bezpečného nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, za který zodpovídám a kterou provedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její experti ve spolupráci s Evropskou Komisí; začíná druhá etapa hodnocení lokalit, tentokrát pro výběr finální a záložní lokality a já s podporou své rodiny a přátel nakonec disertační práci odevzdal a dne 19. června 2024 obhájil s jednohlasným stanoviskem komise.
- Pro možné zájemce o studium bych měl na závěr pár postřehů a rad:
- Při separaci radionuklidů nemusíš být v detailu, ale na velbloudu;
- Co není v tabulce z Karlsruhe, ještě jsi nepřipravil;
- Lepší než „jakoby“, raději „Jacobi“!
- Jaderný chemik snadno pozná jaderného chemika ve své generaci. Proč? Protože se všichni mezi sebou známe, navzájem si na fakultě pomáháme a podporujeme. Na studiu jaderné chemie naleznete opravdové přátele, oddané vyučující, skvělé mentory a spoustu příležitostí!
- Pokud uvažujete o studiu jaderné chemie, doporučuji zavítat na seminář katedry, který se koná vždy jednou za měsíc v pátek!
Studium Jaderky Vás může nasměrovat být novou či novým Ashkinem, Geimem, Oganessonem, Sievertem, Fermim, Lawsonem, Weinbergem, Gianotti, Drábovou, Wagnerem, Jexem, Petráčkem či Čubou! Nebo buďte prostě sebou! Studium Jaderky Vás jednoduše přiměje se sem vracet, i když už vám dle regulí zruší přístup přes čip či do KOSu! 🙂
Pozn. Tomáš Rosendorf svůj medailonek vydal na stránkách Jaderky v roce 2016, svůj příspěvek od té doby dvakrát aktualizoval, naposledy dne 21. června 2024. Pokud máte otázky na Tomáše ohledně studia jaderné chemie, neváhejte se mu ozvat. Kontakt na něj poskytne sekretariát či tajemnice katedry jaderné chemie, nebo se ozvěte na síti LinkedIn.